Tvrdkov: Obec vystupuje ve 14.století nejprve r.1349 pod českým názvem Tvrdkov. Jméno je
odvozeno od osobního Tvrdek. Německé Pürkau bylo zřejmě zkomoleninou českého jména. Do
roku 1768 byla v obci dřevěná zvonice, márnice a hřbitov. Okolo hřbitova byly vzrostlé lípy
dosvědčující dřívější český původ obce. Datum jejich vysazení koresponduje údajně s rokem
odlití prvního zvonu 1601. V Tvrdkově mělo převahu zemědělství, kde na poměrně chudé a málo
výnosné půdě se pěstovalo žito, oves a len. V roce 1768 byla započata (z prostředků místních
občanů a majetného rychtáře Augustina Linke) výstavba kostela. Ukončena byla v roce 1776.
Kostel ( ) byl zasvěcen Svatému Antonínu Paduánskému. V blízkosti kostela je socha ()
P. Marie Immaculaty, která je od roku 1963 zapsána v seznamu státních kulturních památek. V
průběhu první světové války byly z kostela odebrány zvony a svícny na výrobu válečné výzbroje.
Nové zvony byly pořízeny až roku 1924, kdy jeden z nejmajetnějších sedláků Franz Langer
věnoval na celkovou úhradu 14.000 Kč částku 10.000 Kč. Vysvěceny byly 3.8.1924. V obci
byla dědičná rychta, která stála v prostoru dnešního obchodu potravin a rodinných domků
Okal. Byla postupně zbourána v letech 1964-1974, když již před tím byla provedena
demolice větrného zařízení používaného na rychtě k pohonu strojů. Tento celokovový větřák byl
spolu s kostelem dominantou obce. Náves před rokem 1945 vypadala takto ().
. 
Ruda: První zmínka o obci je z roku 1348, vždy je uváděna pod českým názvem Ruda. Jedná
se o starou hornickou osadu, jejíž založení se předpokládá se vznikem důlních podniků
v okolí Uničova z počátku 13.století. Je spolu s Rešovem uváděna jako nejstarší ves na
Rýmařovsku vůbec. Obec Ruda dostává v roce 1597 přívlastek “železná” a oficiální název o
vkladu v Zemských deskách města Uničova zní ”Ruda Železná”. V Rudě převládalo v průběhu
16.století hornictví, na jeho počátku to byla těžba drahých kovů – zlata a stříbra, v druhé
polovině pak železné rudy. Rozšířena zde byla těžba dřeva nezbytného pro zdejší a okolní
doly. V pečeti obce byla dvě zkřížená hornická kladívka ve štítu, nad kterým je stojící boží
beránek. Až do roku 1758 byla v Rudě pouze zvonička, jejíž zvon měl letopočet 1583. Na
místě dnešního kostela byla do roku 1755 zahrada. Výstavbě kostela předcházela následující
událost:
V roce 1755 jel Ferdinand Gröschelsberger, královský rychtář města Uničova, lesem k
rudskému mlýnu, nacházejícímu se pod Rešovskými vodopády. Cestou se jim splašili
koně a vůz se sesul do rokliny. Pan rychtář, velký ctitel P.M.Sněžné, si v tomto neštěstí
předsevzal vystavět k její poctě kostel v Rudě..
S výstavbou se započalo v r.1755 a celá stavba byla dokončena 1758. Dne 1.3.1765 umírá
zakladatel kostela, když ještě před svou smrtí začal v r. 1760 s budováním křížové cesty
()se 14ti sousošími. Tato unikátní stavba je také zapsána do seznamu státních kulturních
památek.
První obecná škola je uváděna v roce 1853. Začátkem května roku 1901 je zahájena výstavba
nové školy. (stojící doposud).
Mirotínek: První zmínka o Mirotínku je z roku 1381. Název je odvozen od osobního jména
Měrota. O českém osídlení svědčí některá jména ještě z roku 1517 jako např.: Mikoláš Fojt,
Jura Vávra, Jan Bláha, Matěj Šidlo, Jan a Bartoň Maršovi. Vznik našich tří obcí je se vší
pravděpodobností přímo spjat s panstvím šumvaldským. Šumvald, původně zvaný "Čisté slémě",
stal se ve 13.století sídlem jedné z větví mocného feudálního rodu Bludoviců. K jejich majetku
náležely v té době na Rýmařovsku vsi Ruda, Měrotín, Tvrdkov a Markov. Poslední
z uvedených vsí panství šumvaldského, Markov, zanikla někdy před rokem 1553. Jméno
Marková se udrželo v názvu potoka a lesa pod Rudou severním směrem na Mirotínek.
Obec neměla vlastní kostel a od r. 1784 je začleněna do tvrdkovské farnosti. Byla a dosud je zde
pouze zvonička.() Je umístěna uprostřed obce v těsné blízkosti pozůstatků někdejší dědiční
rychty. Její zvon nese rok odlití 1743, jinak o její existenci nejsou dochovány žádné písemnosti.
Zdejší hřbitov byl založen pravděpodobně v roce 1926. Výstavba jednotřídní školy, stojící
uprostřed obce se datuje k roku 1816, rozšířena pak byla roce 1852. V roce 1905
navštěvovalo školu 56 dětí.
Na jihovýchodní straně obce směrem ke Tvrdkovu, v nadmořské výšce 610 m, se nacházejí tzv.
“Polské kameny” symbolizující smrt zde padlých a pohřbených polských vojáků v době
švédské války v 17.století.Obec měla v pečeti tři lilie ve štítu. Až do roku 1877 byl Mirotínek
začleněn v politickém okrese Litovel a soudním okrese Uničov. V témže roce se stává součástí
okresu Rýmařov.
|
